Úmluva je mocný nástroj, který může osobám se zdravotním postižením, místním komunitám a vládám pomoci hledat způsoby, jak dodržovat práva osob se zdravotním postižením tím, že vypracují a zavedou zákonná, politická a praktická opatření.

Aby se zajistilo, že budou tyto kroky v souladu s požadavky úmluvy a že budou prováděny účinně a účelně, požaduje čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zřídily systém na podporu, ochranu a monitorování provádění této úmluvy.

EU jako smluvní strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením určila takovýto systém (rámec) pro záležitosti, které spadají do působnosti EU, a to včetně tohoto:

• právní předpisy a politika EU: zákaz diskriminace, práva cestujících, financování ze strany EU atd.,
• veřejná správa EU: výběr personálu, přístup k dokumentům atd.

Rámec EU doplňuje vnitrostátní rámce pro monitorování, které jsou odpovědné za podporu, ochranu a monitorování provádění úmluvy v členských státech EU.

Rámec začal fungovat v roce 2013 na základě návrhu Komise, který se opíral o návrh Rady EU z roku 2012.

Kdo je členem?

Rámec EU tvoří:

• Evropský parlament,
• evropský veřejný ochránce práv,
• Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA),
• Evropské fórum zdravotně postižených (EDF).

Evropská komise byla členem rámce EU do druhé poloviny roku 2015, kdy oznámila svůj záměr z něj vystoupit poté, co Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zveřejnil svá závěrečná zjištění týkající se EU. Od tohoto prohlášení se již Evropská komise činností rámce EU dále neúčastnila.

Co je náplní činnosti členů?

V souladu se svými příslušnými pravomocemi a mandáty společně přispívají k tomuto:

• podpora,
• ochrana, a
• monitorování

provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU.

Rámec EU rovněž aktivně přispívá k přezkumu toho, jak EU provádí Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Tento přezkum provádí Výbor pro práva osob se zdravotním postižením. Výbor pro práva osob se zdravotním postižením, tzv. „smluvní orgán“ pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, odpovídá za posuzování toho, zda smluvní strany úmluvy plní své povinnosti podle úmluvy.

První přezkum provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU byl proveden v roce 2015. Po tomto prvním přezkumu ohlásil Výbor OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, že druhý a třetí přezkum budou od roku 2020 prováděny společně.

Jak to funguje v praxi?

Členové spolu sdílejí informace a navzájem berou v potaz své činnosti. Přijmou pracovní program, který může zahrnovat činnosti, jež provádí společně několik členů nebo rámec jako celek.

Předseda rámce EU je jmenován na jeden rok, přičemž jeho pozice podléhá rotačnímu systému. Předseda prosazuje zásadu kolegiality, která je nedílnou součástí pracovních metod rámce. Předsedou rámce je v současné době veřejný ochránce práv.

Sekretariát rámce EU je jmenován rovněž na dva roky a koordinuje organizaci a přípravu zasedání. Funkci sekretariátu rámce v současnosti plní agentura FRA.

• Provozní ustanovení (role předsedy a sekretariátu, pracovní metody)

Rámec EU zasedá nejméně dvakrát ročně. Rozhodnutí se přijímají na základě vzájemné dohody.

• Pořady jednání a zápisy ze zasedání

Vnitrostátní rámce pro monitorování

Rámec EU doplňuje vnitrostátní rámce pro monitorování v členských státech EU, které jsou odpovědné za podporu, ochranu a monitorování úmluvy a za její provádění na vnitrostátní úrovni. Mohou mít různou podobu a mohou sestávat z několika organizací, jako jsou například:

• vnitrostátní orgány pro rovné zacházení,
• veřejní ochránci práv,
• vnitrostátní instituce pro lidská práva,
• monitorovací výbory s účastí zástupců organizací, které se zabývají lidskými právy zdravotně postižených osob.

Rámec EU pracuje na posilování součinností s vnitrostátními monitorovacími rámci. Například se každoročně schází se zástupci vnitrostátních monitorovacích mechanismů v členských státech EU, aby společně sdíleli informace a koordinovali své činnosti.

Monitorovací sítě

Někteří členové vnitrostátních monitorovacích rámců spolupracují na evropské úrovni:

• pracovní skupina Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením spojuje vnitrostátní instituce pro lidská práva, které jsou součástí vnitrostátních monitorovacích rámců. Několik členů rámce EU – evropský veřejný ochránce práv, Agentura EU pro základní práva a Evropské fórum zdravotně postižených – má status pozorovatele,
• Equinet, evropská síť vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení, sdružuje více než 40 organizací pověřených bojem proti diskriminaci na nejrůznějším základě, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení, ze všech 28 členských států EU a z Albánie, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory, Norska a Srbska,
• Evropská síť veřejných ochránců práv se skládá z více než 95 úřadů v 36 evropských zemích. Někteří její členové působí jako monitorovací orgány pro úmluvu OSN.