Le présent chapitre étudie l’interaction entre le cadre des droits de l’homme et fondamentaux et les objectifs de développement
durable (ODD) du programme de développement durable à l’horizon 2030 (ci-après le «programme 2030») dans le cadre des
politiques internes des États membres et de l’UE. Il se concentre plus particulièrement sur les ODD relatifs à la réduction des
inégalités (ODD 10) et à la promotion de la paix, de la justice et d’institutions efficaces (ODD 16).

Les États membres sont explicitement tenus de promouvoir l’application de la Charte. Ces fiches pays soutiennent cet effort en fournissant des exemples de l’utilisation de la Charte et en expliquant comment elle apporte une valeur ajoutée.

Les organisations de la société civile (OSC) jouent un rôle essentiel dans les démocraties
et l’importance de leur travail est largement reconnue dans les documents juridiques et
politiques internationaux. Toutefois, elles sont confrontées à de nombreux obstacles dans
leur travail quotidien. Sur la base des résultats d’une consultation en ligne réalisée avec la FRP en septembre 2018,
le présent document complète le rapport de janvier 2018.

En tant que catalogue très moderne des droits de l’homme, la Charte inclut de nombreux
droits absents des déclarations de droits établies de longue date, et sa lecture
suscite une impression très favorable. Les personnes qui connaissent les grands
principes du droit de l’UE sont en général capables de réciter rapidement que la Charte
est toujours contraignante pour l’UE, et l’est pour les États membres uniquement
« lorsqu’ils mettent en oeuvre le droit de l’Union ». Mais que signifie cette expression
souvent citée de l’article 51 de la Charte ?

With this Opinion, FRA aims to contribute to the European Parliament's own-initiative report on the “Implementation of the Charter of Fundamental Rights of the European Union in the EU institutional framework”, being prepared in the Parliament’s Committee for Constitutional Affairs (AFCO). The request aims at understanding the interaction between the Charter’s implementation at national and EU level, and whether there are “instruments, mechanisms and practices” available at EU level to assist Member States to better implement the Charter.

Ces 10 clés résument les principaux points soulevés par des responsables de la communication et des spécialistes de divers domaines, lors de réunions d’experts, de séminaires spécialisés et de groupes de réflexion organisés par l’Agence des droits fondamentaux de l’Union européenne (FRA) en 2017 et en 2018.

Civil society organisations in the European Union play a crucial role in promoting fundamental rights, but it has become harder for them to do so – due to both legal and practical restrictions. This report looks at the different types and patterns of challenges faced by civil society organisations working on human rights in the EU.

Organizace občanské společnosti v Evropské unii hrají klíčovou úlohu při prosazování základních práv, avšak tato činnost je pro ně stále obtížnější z důvodu právních i praktických
omezení. Problémy existují ve všech členských státech EU, jejich přesná povaha a rozsah se však liší. Údaje a výzkum týkající se této problematiky, včetně srovnávacího výzkumu,
obecně chybějí.
Zpráva FRA se proto zabývá různými typy a podobami výzev, jimž organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU čelí.

Civilsamfundsorganisationerne i EU spiller en afgørende rolle med hensyn til at fremme de grundlæggende rettigheder, men det er blevet sværere for dem at gøre det — på grund af
både lovgivningsmæssige og praktiske begrænsninger. Der er udfordringer i alle EU-medlemsstaterne, men den nøjagtige art og omfanget af dem varierer. Data og forskning om
denne problemstilling — herunder sammenlignende forskning — savnes generelt.
FRA’s rapport ser derfor på de forskellige typer og mønstre af udfordringer, som civilsamfundsorganisationer, der arbejder for menneskerettigheder i EU, står over for.

Zivilgesellschaftliche Organisationen in der Europäischen Union spielen bei der Förderung der Grundrechte eine entscheidende Rolle, doch gestaltet sich dies – aufgrund rechtlicher
und praktischer Einschränkungen – für sie immer schwieriger. Zwar stehen alle EU-Mitgliedstaaten vor Herausforderungen, doch sind diese hinsichtlich ihrer Art und ihres Ausmaßes
ganz unterschiedlich. Generell fehlen zu diesem Thema Daten und Forschungsarbeiten – einschließlich der vergleichenden Forschung. Der Bericht der FRA befasst sich daher mit den unterschiedlichen Arten und Tendenzen der Herausforderungen, vor denen in der EU tätige zivilgesellschaftliche Menschenrechtsorganisationen stehen.

Euroopa Liidu kodanikuühiskonna organisatsioonidel on oluline roll põhiõiguste edendamisel, kuid nii õiguslike kui ka praktiliste piirangute tõttu on neil seda üha raskem teha. Probleemid esinevad kõigis ELi liikmesriikides, ehkki nende olemus ja ulatus on erinev. Selle valdkonna andmed ja teadusuuringud – ka võrdlevad teadusuuringud – on üldiselt puudulikud.
Seepärast käsitleb FRA aruanne ELi inimõiguste valdkonnas tegutsevate kodanikuühiskonna organisatsioonide ees seisvate probleemide eri liike ja trende.