Rýchly rozvoj informačných technológií ešte viac zvýšil potrebu prísnej ochrany osobných údajov, pričom toto
právo zaručujú ako nástroje Európskej únie (EÚ), tak aj Rady Európy. Zabezpečenie tohto dôležitého práva
so sebou prináša nové a významné výzvy, keďže technologickým pokrokom sa rozširujú hranice možností
v oblastiach, ako je sledovanie, odpočúvanie komunikácie a uchovávanie údajov. Cieľom tejto príručky je
oboznámiť príslušníkov právnického povolania, ktorí sa nešpecializujú na ochranu údajov, s touto vznikajúcou
oblasťou práva.
Hiter razvoj informacijske tehnologije stopnjuje potrebo po trdnem varstvu osebnih podatkov, kar je pravica,
ki je zaščitena z instrumenti Evropske unije (EU) in Sveta Evrope. Varovanje te pomembne pravice prinaša
nove in pomembne izzive, saj se s tehnološkim napredkom širijo meje področij, kot so nadzor, prestrezanje
komunikacij in shranjevanje podatkov. Ta priročnik je bil oblikovan, da bi delavce v pravni stroki, ki niso
specializirani za varstvo osebnih podatkov, seznanil s tem nastajajočim področjem prava.
Организациите на гражданското общество в Европейския съюз имат ключова роля за насърчаването на основните права, но срещат нарастващи трудности в дейността си, дължащи се както на законодателни, така и на практически ограничения. Предизвикателства съществуват във всички държави — членки на ЕС, но техният характер и мащаб се различават. Обикновено липсват данни и проучвания, включително сравнителни изследвания, по този въпрос.
С оглед на това, в доклада на FRA са разгледани различните видове и категории предизвикателства, пред които са изправени организациите на гражданското общество, извършващи дейност в областта на правата на човека в ЕС. Tова са представени обещаващи практики, които могат да се използват за противодействие на тези пораждащи загриженост процеси. Наред с това са представени обещаващи практики, които могат да се използват за противодействие на тези пораждащи загриженост процеси.
Organizace občanské společnosti v Evropské unii hrají klíčovou úlohu při prosazování základních práv, avšak tato činnost je pro ně stále obtížnější z důvodu právních i praktických
omezení. Problémy existují ve všech členských státech EU, jejich přesná povaha a rozsah se však liší. Údaje a výzkum týkající se této problematiky, včetně srovnávacího výzkumu, obecně chybějí.
Zpráva FRA se proto zabývá různými typy a podobami výzev, jimž organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU čelí. Poukazuje rovněž na slibné postupy,
které by mohly tyto znepokojivé vzorce neutralizovat.
Civilsamfundsorganisationerne i EU spiller en afgørende rolle med hensyn til at fremme de grundlæggende rettigheder, men det er blevet sværere for dem at gøre det — på grund af
både lovgivningsmæssige og praktiske begrænsninger. Der er udfordringer i alle EU-medlemsstaterne, men den nøjagtige art og omfanget af dem varierer. Data og forskning om
denne problemstilling — herunder sammenlignende forskning — savnes generelt.
FRA’s rapport ser derfor på de forskellige typer og mønstre af udfordringer, som civilsamfundsorganisationer, der arbejder for menneskerettigheder i EU, står over for. Den fremhæver også lovende praksis, som kan modvirke disse bekymrende mønstre.
Zivilgesellschaftliche Organisationen in der Europäischen Union spielen bei der Förderung
der Grundrechte eine entscheidende Rolle, doch gestaltet sich dies – aufgrund rechtlicher
und praktischer Einschränkungen – für sie immer schwieriger. In der vorliegenden Zusammenfassung werden die
wichtigsten Ergebnisse des Berichts und die Stellungnahmen
der FRA zu den Fragen, die damit aufgeworfen
werden, skizziert.
Οι οργανώσεις της κοινωνίας των πολιτών στην Ευρωπαϊκή Ένωση διαδραματίζουν σημαντικό ρόλο στην προαγωγή των θεμελιωδών δικαιωμάτων, όμως νομικοί και πρακτικοί
περιορισμοί δυσχεραίνουν την επίτευξη του στόχου αυτού. Μολονότι σε όλα τα κράτη μέλη της ΕΕ υφίστανται προκλήσεις, η ακριβής φύση και η έκτασή τους ποικίλλουν. Σε
γενικές γραμμές, για το θέμα αυτό δεν υφίστανται επαρκή στοιχεία ούτε επαρκής έρευνα –περιλαμβανομένης της συγκριτικής έρευνας.
Ως εκ τούτου, η έκθεση του FRA εξετάζει την τυπολογία και τα ιδιαίτερα χαρακτηριστικά των προκλήσεων που αντιμετωπίζουν οι οργανώσεις της κοινωνίας των πολιτών που δραστηριοποιούνται στον τομέα των ανθρωπίνων δικαιωμάτων στην ΕΕ. Επισημαίνει επίσης ελπιδοφόρες πρακτικές για την αντιμετώπιση των ανησυχητικών αυτών φαινομένων.
Civil society organisations in the European Union play a crucial role in promoting fundamental
rights, but it has become harder for them do so – due to both legal and practical restrictions.
This summary outlines the main
findings and FRA’s opinions on the different
types and patterns of challenges faced by civil society
organisations across the EU,
Las organizaciones de la sociedad civil de la Unión Europea desempeñan un papel crucial en la promoción de los derechos fundamentales, pero les resulta más difícil hacerlo, debido
a restricciones tanto jurídicas como prácticas. Si bien existen dificultades en todos los Estados miembros de la UE, difieren en su naturaleza exacta y su magnitud. Por lo general, se
carece de datos e investigaciones sobre esta cuestión, incluida una investigación comparativa. El informe de la FRA analiza los distintos tipos y patrones que presentan las dificultades
a las que se enfrentan las organizaciones de la sociedad civil que trabajan en el ámbito de los derechos humanos en la UE. También pone de relieve buenas prácticas que pueden contrarrestar estas tendencias preocupantes.
Euroopan unionin kansalaisjärjestöillä on olennaisen tärkeä tehtävä perusoikeuksien edistämisessä, mutta niiden tehtävä on vaikeutunut – sekä oikeudellisten että käytännön rajoitusten vuoksi. Kaikissa EU:n jäsenvaltioissa on haasteita, mutta niiden luonteessa ja laajuudessa on maakohtaisia eroja. Tästä aiheesta ei yleisesti ole tietoa eikä tutkimusta – ei myöskään vertailevaa tutkimusta.
Siksi perusoikeusviraston raportissa tarkastellaan niiden haasteiden eri tyyppejä ja malleja, joita ihmisoikeuksien parissa työskentelevät kansalaisjärjestöt kohtaavat EU:ssa. Siinä esitellään myös lupaavia käytäntöjä, joilla näitä huolestuttavia malleja voidaan torjua.
Au sein de l’Union européenne, les OSC jouent un rôle crucial dans la promotion des droits
fondamentaux, mais il leur est désormais plus difficile d’assumer ce rôle en raison de restrictions
d’ordre à la fois juridique et pratique.
Le rapport de la l’Agence des droits fondamentaux de l’Union européenne (FRA) se penche
par conséquent sur les différents types de difficultés rencontrées par les OSC actives dans
le domaine des droits de l’homme au sein de l’Union européenne.
Organizacije civilnog društva u Europskoj uniji igraju važnu ulogu u promicanju temeljnih prava, no to im je sve teže činiti iz zakonskih i praktičnih razloga. Iako postoje izazovi u svim
državama članicama EU-a, točna priroda i opseg tih izazova razlikuju se. Općenito govoreći, nedostaju podatci i istraživanja o tom problemu, uključujući komparativna istraživanja.
Izvještaj FRA-e stoga se osvrće na različite vrste i obrasce izazova s kojima se suočavaju organizacije civilnog društva koje se bave ljudskim pravima u EU-u. Također ističe obećavajuće prakse koje se mogu upotrijebiti za suzbijanje tih zabrinjavajućih obrazaca.
Az Európai Unióban a civil társadalmi szervezetek alapvető szerepet játszanak az alapvető jogok előmozdításában, ez ugyanakkor egyre nehezebb számukra a különböző jogi és gyakorlati korlátozások miatt. Jóllehet valamennyi uniós tagállamban léteznek kihívások, azok konkrét természete és mértéke eltérő. Az ezzel kapcsolatos adatok és kutatások – összehasonlító kutatást is ideértve – gyakran hiányoznak.
Az FRA jelentése ezért áttekinti az EU-ban emberi jogi területen működő, civil társadalmi szervezetek előtt álló kihívások különböző típusait és tendenciáit. Kiemeli továbbá azokat
az ígéretes gyakorlatokat, amelyek képesek ezeket az aggasztó tendenciákat ellensúlyozni.
Nell’Unione europea le organizzazioni della società civile svolgono un ruolo cruciale nella promozione dei diritti fondamentali, ma incontrano ora maggiori difficoltà a causa di restrizioni giuridiche e pratiche. Sebbene presenti in tutti gli Stati membri dell’Unione, le difficoltà variano da un paese a un altro in relazione all’esatta natura ed entità. In generale, mancano dati e ricerche in materia, compresa la ricerca comparata.
La relazione della FRA esamina quindi i diversi tipi ed esempi di difficoltà incontrate dalle organizzazioni della società civile attive nel settore dei diritti umani nell’Unione. Evidenzia altresì le pratiche promettenti che possono contrastare questa evoluzione allarmante.
Pilietinės visuomenės organizacijos Europos Sąjungoje atlieka esminį vaidmenį skatindamos pagrindines teises, bet dėl teisinių ir praktinių suvaržymų joms tai daryti tapo sunkiau.
Nors sunkumų patiriama visose ES valstybėse narėse, jų pobūdis ir mastas labai nevienodi. Iš esmės šiuo klausimu nėra duomenų ir neatlikta tyrimų (nei lyginamųjų tyrimų).
Todėl FRA ataskaitoje nagrinėjamos įvairios sunkumų, su kuriais susiduria pilietinės visuomenės organizacijos, veikiančios žmogaus teisių srityje ES, rūšys ir pobūdis. Joje taip pat aprašoma perspektyvi praktika, kurią pasitelkus galima kovoti su tokiomis nerimą keliančiomis tendencijomis.
Pilsoniskās sabiedrības organizācijām Eiropas Savienībā ir būtiska nozīme pamattiesību veicināšanā, taču tām ir arvien grūtāk to darīt dažādu juridisku un praktisku ierobežojumu dēļ.
Lai arī problēmas ir visās ES dalībvalstīs, to būtība un apjoms atšķiras. Kopumā trūkst datu un pētījumu par šo tēmu, tostarp salīdzinošu pētījumu.
Tāpēc FRA ziņojumā tiek aprakstītas dažādu veidu problēmas, ar ko saskaras pilsoniskās sabiedrības organizācijas, kuru darbs ir saistīts ar cilvēktiesību aizsardzību ES. Tajā ir izcelta arī daudzsološa prakse, kas var palīdzēt neitralizēt šīs satraucošās tendences.
Maatschappelijke organisaties in de Europese Unie spelen een cruciale rol bij de bevordering van grondrechten, maar het is moeilijker geworden voor hen om dat te doen – wegens
zowel wettelijke als praktische beperkingen. In alle lidstaten van de EU zijn er uitdagingen, maar de precieze aard en omvang ervan verschillen. Gegevens en onderzoek op dit gebied –
inclusief vergelijkend onderzoek – ontbreken over het algemeen.
In het verslag van het FRA wordt daarom gekeken naar de verschillende soorten en patronen van uitdagingen waarmee maatschappelijke organisaties die zich inzetten voor de mensenrechten in de EU, worden geconfronteerd. In het verslag wordt ook de aandacht gevestigd op veelbelovende praktijken die deze zorgwekkende patronen kunnen tegengaan.
Organizacje społeczeństwa obywatelskiego w Unii Europejskiej odgrywają kluczową rolę w promowaniu praw podstawowych, lecz misja ta staje się coraz bardziej utrudniona zarówno ze względu na ograniczenia prawne, jak i praktyczne. Chociaż wyzwania istnieją we wszystkich państwach członkowskich UE, ich dokładny charakter i zasięg są zróżnicowane. Zasadniczo brakuje danych i badań na ten temat, w tym badań porównawczych.
Dlatego też sprawozdanie FRA analizuje różne rodzaje i wzorce wyzwań stojących przed organizacjami społeczeństwa obywatelskiego działającymi na rzecz praw człowieka w UE. Podkreśla ono także obiecujące praktyki, które mogą tym niepokojącym wzorcom przeciwdziałać.
As organizações da sociedade civil da União Europeia desempenham um papel crucial na promoção dos direitos fundamentais, mas tornou-se mais difícil efetuar essa promoção, devido
a restrições jurídicas e práticas. Embora existam desafios em todos os Estados-Membros da UE, a sua natureza e dimensão exatas variam. De um modo geral, faltam dados e investigação
sobre esta questão ― incluindo investigação comparativa.
O relatório da FRA analisa, por conseguinte, os diferentes tipos e padrões de desafios enfrentados pelas organizações da sociedade civil que trabalham no domínio dos direitos humanos na UE. Também destaca práticas promissoras que podem contrariar esses padrões preocupantes.
Organizațiile societății civile din Uniunea Europeană joacă un rol esențial în promovarea drepturilor fundamentale, dar le este tot mai greu să-și continue activitatea din cauza restricțiilor
juridice și practice. Deși există provocări în toate statele membre ale UE, natura și amploarea acestora variază. În general, datele și cercetările pe această temă – inclusiv cercetările comparative – lipsesc.
Prin urmare, raportul FRA analizează diferitele tipuri și modele de provocări cu care se confruntă organizațiile societății civile care lucrează în domeniul drepturilor omului în UE. De asemenea, raportul scoate în evidență practici promițătoare care pot contracara aceste modele îngrijorătoare.