Take part in a one-to-one session and help us improve the FRA website. It will take about 30 minutes of your time.
YES, I AM INTERESTED NO, I AM NOT INTERESTED
Soudnictví
Článek 49 - Zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů
Tento článek přebírá tradiční pravidlo, že zákony a tresty nelze uplatňovat zpětně. Bylo doplněno pravidlo retroaktivity mírnějšího trestu, které platí v řadě členských států a které je obsaženo v článku 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Článek 7 EÚLP zní takto:
„1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. 2. Tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy.“
„1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu.
2. Tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy.“
V odstavci 2 bylo pouze zrušeno slovo „civilizovanými“; nemění to však smysl tohoto odstavce, který se týká zejména zločinů proti lidskosti. V souladu s čl. 52 odst. 3 Listiny má zde zaručené právo stejný smysl a rozsah jako právo zaručené EÚLP.
Odstavec 3 přebírá obecnou zásadu přiměřenosti mezi trestnými činy a tresty, která je zakotvena ve společných ústavních tradicích členských států a v judikatuře Soudního dvora Společenství.
Art. 42.1. Odpowiedzialności karnej podlega ten tylko, kto dopuścił się czynu zabronionego pod groźbą kary przez ustawę obowiązującą w czasie jego popełnienia. Zasada ta nie stoi na przeszkodzie ukaraniu za czyn, który w czasie jego popełnienia stanowił przestępstwo w myśl prawa międzynarodowego.
Article 39(…) (8) No person shall be held to be guilty of a criminal offence on account of any act or omission that did not, at the time it took place, constitute such an offence, and no penalty shall be imposed for any criminal offence which is severer in degree ordescription than the maximum penalty which might have been imposed for that offence at the time when it was committed. (…)
Article 14. Nulle peine ne peut être établie ni appliquée qu’en vertu de la loi.
Article 14. No penalty may be established or applied except by virtue of the law.
Article 31. A person shall be presumed innocent until proved guilty according to the procedure established by law and declared guilty by an effective court judgment. A person charged with committing a crime shall have the right to a public and fair hearing of his case by an independent and impartial court. It shall be prohibited to compel anyone to give evidence against himself, or his family members or close relatives. Punishment may be imposed or applied only on the grounds established by law. No one may be punished twice for the same offence. A person suspected of committing a crime, as well as the accused, shall be guaranteed, from the moment of his apprehension or first interrogation, the right to defence, as well as the right to an advocate.
31 straipsnis. Asmuo laikomas nekaltu, kol jo kaltumas neįrodytas įstatymo nustatyta tvarka ir pripažintas įsiteisėjusiu teismo nuosprendžiu. Asmuo, kaltinamas padaręs nusikaltimą, turi teisę, kad jo bylą viešai ir teisingai išnagrinėtų nepriklausomas ir bešališkas teismas. Draudžiama versti duoti parodymus prieš save, savo šeimos narius ar artimus giminaičius. Bausmė gali būti skiriama ar taikoma tik remiantis įstatymu. Niekas negali būti baudžiamas už tą patį nusikaltimą antrą kartą. Asmeniui, kuris įtariamas padaręs nusikaltimą, ir kaltinamajam nuo jų sulaikymo arba pirmosios apklausos momento garantuojama teisė į gynybą, taip pat ir teisė turėti advokatą.
Art. 24. Anyone may bring cases before a court of law in order to protect their rights under civil and administrative law. Defense is an inviolable right at every stage and instance of legal proceedings. The poor are entitled by law to proper means for action or defense in all courts. The law shall define the conditions and forms of reparation in case of judicial errors. Art. 25. No case may be removed from the court seized with it as established by law. No punishment may be inflicted except by virtue of a law in force at the time tehe offence was committed. No restriction may be placed on a person's liberty save for as provided by law. Art. 27. Criminal responsibility is personal. A defendant shall be considered not guilty until a final sentence has been passed. Punishments may not be inhuman and shall aim at re-educating the convicted. Death penalty is prohibited.
Art. 24. Tutti possono agire in giudizio per la tutela dei propri diritti e interessi legittimi. La difesa è diritto inviolabile in ogni stato e grado del procedimento.Sono assicurati ai non abbienti, con appositi istituti, i mezzi per agire e difendersi davanti ad ogni giurisdizione.La legge determina le condizioni e i modi per la riparazione degli errori giudiziari. Art. 25. Nessuno può essere distolto dal giudice naturale precostituito per legge.Nessuno può essere punito se non in forza di una legge che sia entrata in vigore prima del fatto commesso.Nessuno può essere sottoposto a misure di sicurezza se non nei casi previsti dalla legge. Art. 27. La responsabilità penale è personale.L'imputato non è considerato colpevole sino alla condanna definitiva.Le pene non possono consistere in trattamenti contrari al senso di umanità e devono tendere alla rieducazione del condannato.Non è ammessa la pena di morte.
In the case of The State (Healy) v Donoghue [976] IR 325, the Chief Justice of the Supreme Court stated: ‘The requirements of fairness and of justice must be considered in relation to the seriousness of the charge brought against the person and the consequences involved for him. Where a man’s liberty is at stake, or where he faces a very severe penalty which may affect his welfare or livelihood, justice may require more than the application of normal and fair procedures in relation to his trial.’
57 §(…) (4) Senkit nem lehet bűnösnek nyilvánítani és büntetéssel sújtani olyan cselekmény miatt, amely az elkövetés idején a magyar jog vagy - a határozatok kölcsönös elismerése elvének érvényesülése céljából az Európai Unió jogi aktusai által meghatározott körben, az alapvető jogok lényeges tartalmát nem korlátozva - a szabadságon, a biztonságon és a jog érvényesülésén alapuló térség létrehozásában közreműködő más állam joga szerint nem volt bűncselekmény.
Article 57(…) (4) No one shall be declared guilty and subjected to punishment for an offense that was not a criminal offense under Hungarian law at the time such offense was committed. (…)
III. cikk (SZABADSÁG ÉS FELELŐSSÉG) (1) Senkit nem lehet kínzásnak, embertelen, megalázó bánásmódnak vagy büntetésnek alávetni, valamint szolgaságban tartani. […]
IV. cikk (SZABADSÁG ÉS FELELŐSSÉG) […] (2) Senkit nem lehet szabadságától másként, mint törvényben meghatározott okokból és törvényben meghatározott eljárás alapján megfosztani. Tényleges életfogytig tartó szabadságvesztés csak szándékos, erőszakos bűncselekmény elkövetése miatt szabható ki.
XXVIII. cikk (SZABADSÁG ÉS FELELŐSSÉG) […] (4) Senki nem nyilvánítható bűnösnek, és nem sújtható büntetéssel olyan cselekmény miatt, amely az elkövetés idején a magyar jog vagy – nemzetközi szerződés, illetve az Európai Unió jogi aktusa által meghatározott körben – más állam joga szerint nem volt bűncselekmény. (5) A (4) bekezdés nem zárja ki valamely személy büntetőeljárás alá vonását és elítélését olyan cselekményért, amely elkövetése idején a nemzetközi jog általánosan elismert szabályai szerint bűncselekmény volt. [...]
Article III (Freedom and Responsibility) (1) No one shall be subject to torture, inhuman or degrading treatment or punishment, or held in servitude. […]
Article IV (Freedom and Responsibility) […] (2) No one shall be deprived of liberty except for reasons specified in an Act and in accordance with the procedure laid down in an Act. Life imprisonment without parole may only be imposed for the commission of intentional and violent criminal offences.
Article XXVIII (Freedom and Responsibility) […] (4) No one shall be held guilty of or be punished for an act which, at the time when it was committed, did not constitute a criminal offence under Hungarian law or, within the scope specified in an international treaty or a legal act of the European Union, under the law of another State. (5) Paragraph (4) shall not prejudice the prosecution and conviction of any person for any act which, at the time when it was committed, was a criminal offence according to the generally recognised rules of international law.
Article 5 (3). Personal liberty is inviolable. No one shall be prosecuted, arrested, imprisoned or otherwise confined except when and as the law provides [...] Article 7 (1). There shall be no crime, nor shall punishment be inflicted unless specified by law in force prior to the perpetration of the act, defining the constitutive elements of the act. In no case shall punishment more severe than that specified at the time of the perpetration of the act be inflicted. [...]
Άρθρο 5 (3).H πρoσωπική ελευθερία είναι απαραβίαστη. Kανένας δεν καταδιώκεται oύτε συλλαμβάνεται oύτε φυλακίζεται oύτε με oπoιoνδήπoτε άλλo τρόπo περιoρίζεται, παρά μόνo όταν και όπως oρίζει o νόμoς. [...] Άρθρο 7 (1).Έγκλημα δεν υπάρχει ούτε ποινή επιβάλλεται χωρίς νόμο που να ισχύει πριν από την τέλεση της πράξης και να ορίζει τα στοιχεία της. Ποτέ δεν επιβάλλεται ποινή βαρύτερη από εκείνη που προβλεπόταν κατά την τέλεση της πράξης. [...]
Article 103 (...) (2) An act may be punished only if it was defined by a law as a criminal offence before the act was committed. (...)
Artikel 103 (...) (2) Eine Tat kann nur bestraft werden, wenn die Strafbarkeit gesetzlich bestimmt war, bevor die Tat begangen wurde. (...)
Article 8La loi ne doit établir que des peines strictement et évidemment nécessaires, et nul ne peut être puni qu’en vertu d’une loi établie et promulguée antérieurement au délit, et légalement appliquée.
Article 8 The law shall provide for such punishments only as are strictly and obviously necessary, and no one shall suffer punishment except it be legally inflicted in virtue of a law passed and promulgated before the commission of the offense.
Section 8 The principle of legality in criminal cases No one shall be found guilty of a criminal offence or be sentenced to a punishment on the basis of a deed, which has not been determined punishable by an Act at the time of its commission. The penalty imposed for an offence shall not be more severe than that provided by an Act at the time of commission of the offence.